Žehnání motorek 2017

V neděli 30. dubna 2017 proběhlo tradiční Žehnání motorek na otevření motorkářské sezóny. 

Obrázek - Žehnání motorek 2017

2. 5. 2017

Malíři na rozloučenou…

 

Nedočkavě i zvědavě jsme často do posledních hodin příprav tradiční výstavy Klubu vodňanských výtvarníků čekali na zazvonění telefonu. „Tady Vinklát! Už to máte asi hotové. Možná se tam již nevejde…“ V loňském roce to bylo po dvacáté. Všichni jsme nesouhlasně kroutili hlavou, že místa je dost a že obraz jakékoliv velikosti okamžitě přijímáme. „Můžeme ho vyzvednout v ateliéru!“ Nechtěl nás ani své kolegy nikdy zklamat. Vtipné scénky z našeho malého města, od vody i z lesa na jeho poctivých kresbách rozesmávaly nejednoho návštěvníka. Poetické krajiny z okolí výtvarníkovy chaty svědčily o promyšlené kompozici. Láska k přírodě do nich vložená ohromovala svou velikostí.

Výtvarník Jiří Vinklát, ale také písmomalíř, aranžér a rybář, přišel do Vodňan v roce 1953 studovat rybářskou školu. Určitě tenkrát netušil, že zde najde domov na celý život. Svou šikovností a nápaditostí obohacoval vodňanskou kulturu profesně i zájmově. Pracoval v osvětové besedě, v muzeu, v kulturním domě, podnikal v reklamě. Patří mezi zakládající členy Klubu vodňanských výtvarníků. Je autorem loga Vodňanských rybářských dnů i návrhu turistických razítek muzea a infocentra, která si nadšeně otiskují do cestovních deníků návštěvníci města. Stal se prvním vodňanským kreslířem – humoristou. Kreslenými vtipy přispíval do Vodňanských novin. Jejich souborné vydání nese příznačný název Fóroviny.

Určitě nikdy žádný fór či vtípek nezkazil. Přestože ho potkala i řada životních překážek, vždy bylo jeho krédem překonávat je s úsměvem, pochopením a tolerancí. Je velmi těžké napsat, že odešel. Pro nás navždy zůstává dobrým, přátelským a statečným člověkem!

Jitka Velková

30. 3. 2017

Zlatý pátek

 

O nálezu zlata, ke kterému došlo právě před 90 lety, slyšel na Vodňansku snad každý. Pátek 25. března 1927 se zdál obvyklým pracovním dnem. Listonoš Václav Prošek roznášel v okolí města poštu a šel i po soukromé cestě k cihelně Vojtěcha Mareše nedaleko Stožic. Zde právě pracoval Jan Novák z Libějovic, který připravoval kamenný štět na úpravu cesty. Po jednom úderu na vybraný kámen se objevilo několik žlutých plíšků. Listonoš si jich pár vzal a na poště se s nimi pochlubil přednostovi Alfredu Rebanovi i katechetovi Floriánu Fenclovi. Tento známý vlastivědný nadšenec v nich poznal cenný kov – zlato. Neváhal a okamžitě se vydal na místo nálezu. Zachránil tak soubor zlatých plíšků s křemenem pro sbírku vodňanského muzea. Získal i největší známý plech zlata o rozměrech 10 x 3,5 cm (trvale vystaven v městské galerii). Zpráva o nálezu dnes již proslulého „Křepického či Vodňanského zlata“ se pochopitelně velmi rychle rozšířila a zájemců o získání jakéhokoliv množství bylo nepočítaně. Rychle také vypátrali původ kamene na cestu. Malý lom Karla Hasíka nedaleko Křepic již za pouhé tři dny po nálezu podléhal kutacímu právu, které získali hostinský František Rothbauer z Vodňan a architekt Karel Chochola z Českých Budějovic. Těžba byla zahájena na podzim, ale nepřinesla očekávané nálezy drahých kovů. Úspěšný nebyl ani československý stát, který na Vodňansku podpořil další pátrání. Zahájení nákladné těžby na základě šetření též nedoporučil prof. Charles White, vyslaný anglickými vlastníky rozsáhlých dolů v jižní Africe. Již v roce 1932 odkryl v Hasíkově lomu Jan Novák z Křepic pravěkou mohylu. Také archeologický průzkum PhDr. Jana Michálka, tehdejšího archeologa strakonického muzea, v roce 1982 prokázal existenci mohylového pohřebiště. Výzkum probíhal ve spolupráci s n. p. Geoindustria a geologický posudek vypracoval RNDr. Václav Novák, tehdejší geolog Jihočeského muzea. Archeologové i geologové se dnes přiklánějí k názoru, že nalezený kámen se zlatem byl původně použit při stavbě mohyly. Mohl tedy pocházet z jiné lokality. Zájem o zlatý nález z Vodňanska, který je odborníky považován za jeden z nekrásnějších na světě, neustává. Odhaduje se, že zlata mohlo být 1 až 2 kg. Sytě žluté zlato bylo však rozptýleno nejen do muzejních (Č. Budějovice, Písek, Praha, Vodňany), školních (dříve Příbram, nyní VŠB Ostrava) a soukromých sbírek, ale také prodejen zlatníků aj. Nejkrásnější plech 7,5 x 8,4 cm o hmotnosti 18,4 gramů byl zakoupen do sbírky Národního muzea od J. Součka z Vodňan. Mnohé o dobývání drahých kovů v našem okolí se můžete dočíst v knížce Zlato na Prácheňsku archeologa Jiřího Fröhlicha, která je také zdrojem informací v uvedeném článku. Hornickou minulost našeho města připomene městská slavnost „Zlatokopecká horečka ve Vodňanech“ v září 2017, kdy se zároveň uskuteční přednáška „Těžba drahých kovů v Pošumaví a na Šumavě“ Aleše Červeného, pracovníka Městského muzea v Horažďovicích.

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany 2017/3

24. 3. 2017

Výstava „Poznávej se!“ skončila

Nyní se již instaluje v Břeclavi. Interaktivní výstavu z IQParku Liberec navštívilo za pět týdnů v městské galerii 2036 zájemců – z toho 107 rodin a 43 školních tříd a zájmových skupin, tj. 966 žáků, studentů i členů spolků a kroužků. Za úctyhodné číslo se patří poděkovat. Určitě pedagogům z vodňanských mateřských, základních a středních škol, kteří návštěvu výstavy zařadili do vyučování – žáci určitě nelitovali J. Hravá výstava zaujala často je samotné. Přijeli také žáci z Bavorova, Cehnic, Protivína, Strunkovic nad Blanicí a Vlachova Březí. Dorazili účastníci příměstského prázdninového tábora MC Beruška Strakonice. Uvítali jsme mladé hasiče z Pražáku, členy Klubu Pavučina, děti z nízkoprahového centra Domovy Klas Temelín, i z Klubu Chrášťany, vodňanské skautky a skauty. Našlo se mnoho rodičů, kteří vyhověli přání svých dětí a přišli s nimi opakovaně. Zkoumání lidských smyslů nebylo však blízké jen dětem. Dospělí se nenechali zahanbit. Nadšenými návštěvnicemi byly členky Sdružení aktivních seniorů Vodňany i klienti Domova sv. Linharta v Chelčicích či Alzheimercentra Prácheň v Louckém mlýně. Pravděpodobně nejvzdálenějšími návštěvníky se stali členové Rybářského sdružení Dřemliny ze Železného Brodu, které putovní výstava z jejich kraje v našem městě určitě překvapila. Nákladná výstava byla zapůjčena díky finančnímu příspěvku Města Vodňany do rozpočtu MaG Vodňany. Budova radnice a především stropy v kancelářích pod městskou galerií prošly zátěžovou zkouškou. Děkujeme pracovníkům stavebního odboru a odboru životního prostředí za jejich pochopení, protože byli stále svým sluchem přítomni na výstavě. Mimořádný vděk patří učňům 2. a 3. ročníku oboru zámečník Středního odborného učiliště služeb Vodňany, bez jejichž pomoci bychom velmi obtížně mohli na váhu těžkou výstavu nastěhovat do druhého patra i vystěhovat. Děkujeme panu řediteli Mgr. Pavlu Kotálovi a jeho kolegům za pochopení a vstřícnost při jejich uvolnění z výuky. Věřte, že i když jsou průvodci téměř vyčerpaní, chodilo Vás skutečně hodně, už nyní vzpomínají, jaké to bylo s Vámi – návštěvníky, bezvadné. Díky!

Za pracovníky MaG Vodňany J. Velková

 

 

21. 3. 2017

Vzácná návštěva

V sobotu 18. března 2017 navštívili naše město při příležitosti oslav založení a otevření zdejších škol manželé Olga a Miroslav Hudečkovi, čestní občané města Vodňany a autoři umělecké výzdoby školní budovy v Bavorovské ulici. Akademický sochař M. Hudeček věnoval ZŠG Vodňany svou bustu T. G. Masaryka, která bude umístěna v prostorách školy. Manželům přináleží poděkování za podporu kulturního dění a srdečný vztah k Vodňanům!

Foto Karel Burda

21. 3. 2017

Oslavy založení školy

10. 3. 2017

Fotografie z vernisáže

V sobotu 4. března 2017 byla v sloupové síni Městského úřadu zahájena výstava obrazů dvou renomovaných psychologů PhDr. Ing. Bc. Marie Lhotové, Ph. D. a Prof. PhDr. Milana Nakonečného. Společně vystavují podruhé a malování je jejich koníčkem. Nenechte si ujít zajímavou výstavu, která potrvá do 30. dubna 2017. Foto: Karel Burda

7. 3. 2017

Nositel Medaile Josefa Hlávky za rok 2016

Dne 6. prosince 2016 převzal prof. MUDr. Ctirad John, DrSc. na lůžku Centra následné péče ve Fakultní nemocnici v Motole mimořádné ocenění Medaili Josefa Hlávky. Pan profesor se narodil dne 15. srpna 1920 v Číčenicích v rodině učitele Čestmíra Johna. Bydlel ve Vodňanech a v Písku. Je absolventem gymnázia v Prachaticích. Přestože další studium a profese ho přivedli do Prahy, po celý život má srdečný vztah k Vodňansku a Písecku i živý zájem o společenské a kulturní dění u nás. Vzpomínky na dětství a mládí v jižních Čechách zařadil do své knihy Zrcadlo mých lásek aneb vzpomínky. Je především autorem půvabné knížky Tatínkovy Vodňany.

Medaili Josefa Hlávky obdržel na návrh rektora Univerzity Karlovy: „Prof. MUDr. Ctirad John, DrSc. je nezpochybnitelnou autoritou vědeckého a pedagogického života 1. lékařské fakulty UK, kde celý život působil v Mikrobiologickém a imunologickém ústavu, řadu let ve funkci přednosty. Odborně se věnoval imunologii i mikrobiologii a dosáhl řady původních objevů. Je autorem mnoha vědeckých publikací a učebnic, mezi mikrobiology a imunology má celou řadu žáků. Je skvělým pedagogem jeho přednášky jsou proslulé nejen svou odbornou, ale také filozofickou úrovní. Celým generacím lékařů je znám také jako skvělý organizátor odborného života. Mimo jiné se podílel na založení Učené společnosti ČR a České lékařské akademie.“

Blahopřejeme, přejeme zdraví a také děkujeme za podporu kultury v našem městě!
 

Foto: Prof. Ctirad John, DrSc. převzal medaili Josefa Hlávky z rukou profesora JUDr. Václava Pavlíčka, CSc., předsedy správní rady Nadace „Nadání Josefa, Zdeňky a Marie Hlávkových“ (vlevo)  a profesora MUDr. Tomáše Zimy, DrSc., rektor UK (vpravo). Archiv rodiny prof. C. Johna

Zpravodaj města Vodňany 2/2017

8. 2. 2017

Nadějné putování s Komenským

Již po šesté se paní Věra Bělochová touží podělit s návštěvníky vodńanského infocentra o výtvarné projekty svých žáků a studentů ze Základní umělecké školy ve Strakonicích. Do našeho města ji pravidelně přivádějí nejen rodové kořeny a vzpomínky, ale i pestré kulturní dění, do kterého s budoucími výtvarníky ráda přispívá. Životní pouť Jana Amose Komenského (1592 – 1670) a jeho nadčasové dílo Labyrint světa a ráj srdce patří sice mezi tradiční témata pedagogické praxe, ale, jak se zdá, vždy další generací jsou znovu a jinak objevovaná.  Společné vytvoření velkého papírového modelu glóbu jako symbolu cestování utužilo odhodlání mladých výtvarníků se nezaleknout strastiplné „pouti“ za doprovodu Všezvěda Všudybuda a Mámení. Na šesti tmavomodrých tabulích zachycují zásadní poznání, ke kterým Komenský na svých cestách Evropou dospěl.  S ním prošli Bránou světa, prohlédli si Město zdola i shora, vstoupili do Síně osudu. Po celou dobu bděla nad nimi Moudrost. Nezmátla je ani růžová barva brýlí od Mámení. Nakonec s Komenským došli do Domu srdce. Jejich učitelce se bezesporu podařilo přiblížit jim osobnost filosofa a spisovatele J. A. Komenského, považovaného za zakladatele moderní pedagogiky a také autora naprosto originálních učebnic ze 17. století. Literáta, který byl v loňském roce zařazen mezi deset nejžádanějších spisovatelů, z jejichž profilů na Wikipedii je v době maturit nejvíce čerpáno. Výstava J. A. Comenius Cesta poutníka bude otevřena do 30. března 2017.

J. Velková, Zpravodaj města Vodňany, únor 2017

25. 1. 2017

Nové zimní fotografie

Dostali jsme zimní fotografie Vodňan, které vyfotografovala ©tartu během několika předchozích zim. Děkujeme.

18. 1. 2017