Pracovat v mlýně nebyl žádný med. Byly mlýny, kde měli jen "mlynářský" nebo jednoho mlynáře. Také byly mlýny, kde se mlelo vedne vnoci, čtyřiadvacet hodin denně, v neděli, ve svátek, a zaráželo se třeba až na Štědrý den. Mlynářští pracovníci byli placeni od metráku. Za namletí jednoho metráku dostali 3 koruny a z toho se dělili. Stárek dostal nejvíc, pak mládek a nakonec i učedník prášek. Těžko zde porovnávat kurzy, jen tak mám v paměti, že před druhou světovou válkou byl buřt a bandur za 20 haléřů.
Zemědělec, který si do mlýna přivezl semlít metrák obilí, dostal zpět 30 kilo hrubé mouky, 25 kilo jednotky, 10 kilo hašpanky a 10% bylo na rozprach, jak se říkalo. Byla to také odměna mlynáři. Zbytek byly votruby.
Ve mlýnech se také dupaly kroupy a krupky. Základem byl ječmen. Ten se po třídění poslal na loupačku, a to několikrát, až se sloupla slupka. Na loupačce se v dobách nouze tím samým způsobem z pšenice dělala falešná rýže. Byla trochu nasládlejší, ale na výživné hodnotě si asi s pravou rýží nezadala. I pšeničné vortuby měly své trhané krupky. Dalšími postupy se ještě třídily, až vzniklo, patero druhů.
Ječmen se mlel také na mouku, byla výborná na lívance a votruby byly dobrým krmivem pro hospodářská zvířata, v různých kombinacích s brambory, slámou. Dnes však plevy, do kterých se dával ječný šrot a po spaření se krmily, zůstávají zásluhou kombajnů na poli.
Mlýn Velflů (dříve Broků) v ulici Na valše
Jako na Starém bělidle si připadal vodňanský občan v této části města, vše podtrženo starými stodolami se slaměnými střechami, snad jen ta Božena Němcová tu chyběla. Zato zde dobře fungovala rodina, která bělila prádlo pro celé město. Jaký byl osud původních majitelů po znárodnění, jsme se nedověděli. Dlouho se zde říkalo, že je to mlýn u Broků, byla to rodina židovského původu a zřejmě skončila, jako skoro celá tato komunita za druhé světové války, v německých koncentračních táborech.
Velflů dostali mlýn za války, údajně náhradou za jiné pozemky v Českých Budějovicích. Dnes v areálu mlýna hospodaří Výzkumný ústav Jihočeské univerzity, a kromě dvou bytovek jej používá jako sklad krmiv pro ryby. Hodně bylo přestavěno, jen hlavní budova mlýna zůstala původní.
Tato část dříve na okraji města se podstatně změnila likvidací starých domků bělidla a díky nové zástavbě včetně areálu Blanice.