Informační centrum Vodňany
Stálá expozice galerie
František Herites - český spisovatel (1851 - 1929). Tento vodňanský rodák byl původně lékárníkem jako jeho otec. Vedle své profese se stal též úspěšným spisovatelem románů a novel, odehrávajících se v prostředí maloměsta. Byl také starostou Vodňan a členem dobročinných spolků. Po přestěhování do Prahy se stal novinářem a sekretářem spolku spisovatelů Máj. V pamětní síni stojí dobový nábytek, který prezentuje životní styl maloměstské honorace na konci 19. století. Nábytek a doplňky pocházejí z pozůstalosti spisovatelovy rodiny. Za zmínku též stojí poměrně rozsáhlá knihovna zahrnující tisky v mnoha jazycích. Starožitná keramika a malé dřevěné sošky svatých pochází z části sbírky, kterou chtěl František Herites věnovat Městskému muzeu při jeho založení. Na čelních místech síně se nacházejí portrét a busta spisovatele.
Další pamětní síň je věnována velké osobnosti české literatury konce 19. století - básníkovi a spisovateli Juliu Zeyerovi (1841 - 1901). Tento pražský rodák přijal pozvání svých vodňanských přátel, spisovatele Františka Heritese a básníka Otakara Mokrého, aby přijel a žil ve Vodňanech. Pobýval tu v letech 1886 - 1899. Interiér této pamětní síně je zřízen z části zařízení z domu, kde spisovatel žil. Jedná se o dům zvaný U Čápů, který se zachoval dodnes. Během pobytu ve Vodňanech napsal Zeyer mnoho románů, básní a divadelních her. Dramatická pohádka Radúz a Mahulena patří k jeho nejznámějším dílům. Nábytek v pamětní síni pochází z 80. let 19. století a byl vyroben v Paříži. Sbírka keramiky, porcelánu, skla, zbraní a koberců pochází jednak od Zeyerových přátel z jihu Čech a také z jeho cest po Středním Východě a Evropě.
V největším sále galerie jsou umístěny kresby známého českého malíře Mikoláše Alše (1852 - 1913). Kolekce těchto kreseb byla součástí základního fondu vznikajícího Městského muzea, založeného roku 1905. Kresby reprezentují nákresy umělecké výzdoby místního děkanského kostela Narození Panny Marie. Byly nakresleny v letech 1895 - 1897. Podle nich byla realizována výzdoba interiéru a pro sgrafita na kostelních štítech. Kresby zobrazují české zemské patrony sv. Václava, sv. Ludmilu, sv. Vojtěcha, sv. Cyrila a Metoděje a další. Jako určitou atrakci lze též zmínit kresbu s kaprem jako symboliku města a jeho rybářské tradice. Tři velké kresby posloužily jako předloha pro výzdobu oken s hlavním motivem Betléma a Tří králů. Jsou zde též návrhy z roku 1902 pro sgrafita na škole v nedalekém Protivíně. Zobrazují sv. Václava, událost z Ježíšova života a Jana Amose Komenského. Mezi kresbami jsou umístěny barokní dřevěné plastiky světců. Původně byly součástí hlavního oltáře ve vodňanském kostele, před regotizací na konci 19. století. Od roku 1974 jsou součástí muzejních sbírek.
Zde jsou vystaveny portréty slavných rodáků a osobností - Blahomíra Žahoura, Jana Zrzavého, Otakara Mokrého aj.
Část stálé expozice, kde jsou vystavena díla českých a regionálních malířů.
