Dějiny a paměti Lomce
Libějovický kraj, ve kterém leží památný Lomec, byl již v dávném věku osídlen. Svědčí o tom staré pohřebiště a nalezené nádoby. Libějovice patřily postupně Malovcům (1352-1557), Rožmberkům (1557-1610), Janu hraběti Zrinskému (1610-1612), Švamberkům (1612-1621), Buquoyům (1621- 1801), Schwarzenberkům (1801-1924).
Název Lomec se odvozuje od nedalekého lomu, lidově se místo nazývá Lomeček.
Uprostřed kostela stojí hlavní oltář, zmenšená napodobenina Berniniho papežského oltáře u sv. Petra v Římě. Oltář je celý vyřezávaný, dílo řezbáře Wauschera z Lince. Nad ním je zavěšen svatostánek v podobě lucerny, který symbolicky drží na čtyřech bohatých girlandách čtyři andělé. V dolní části svatostánku je uložena Nejsvětější Svátost, nad ní v zasklené schránce je malá soška Panny Marie.
Soška je malá, asi 20 cm vysoká, vyřezávaná z dubového dřeva. V levé ruce drží Dítě Ježíše, v pravé ruce žezlo. Je to věrná kopie Panny Marie foyenské. Vlastnil ji rod Buquoyů v Belgii. Hrabě Karel byl vědec a cestovatel a na svých cestách vozil tuto sošku vždy s sebou. Když v r. 1684 plul z Říma do Španělska, zastihla loď prudká bouře. Hrabě ve velikém nebezpečí slíbil Bohu a jeho Matce, že bude-li zachráněn, postaví na svém českém panství kostel jako projev vděčnosti. Bouře se uklidnila a všichni byli zachráněni. Slib splnil jeho syn Filip Emanuel Buquoy. Základní kámen byl položen r. 1692, se stavbou se začalo až r. 1699, dokončena byla r. 1702 a posvěcena r. 1704. Kostel je zasvěcený Jménu Panny Marie.
Křížová cesta z r. 1933 je vyřezaná z lipového dřeva a je dílem Vojtěcha Kafky z Červeného Kostelce. Sakristie, kůr a kazatelna jsou přistavěny později. Zvonice z r. 1939 je mimo kostel. Budovy naproti kostelu jsou bývalým loveckým zámkem, později sloužícím jako fara, pak zde byla škola pro okolní obce. Dnes slouží budovy jako klášter Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka.
Do doby Josefa II. sídlili na Lomci poustevníci – Ivanité. Lomec byl oblíbeným místem Julia Zeyera, který sem rád chodíval se svými přáteli Heritesem a Mokrým z nedalekých Vodňan.
Lomec je i dnes oblíbeným místem mnoha poutníků a turistů. Hlavní pouť je zde 12. září (nejbližší neděli) – svátek Jména Panny Marie. Také každou 1. sobotu v měsíci je zde pouť a 13. dne v měsíci je zde tzv. Fatimský den. Lomeček tedy není jen stavebním skvostem nebo místem ticha a procházek. Je živým poutním místem, duchovním srdcem Jižních Čech.
Název Lomec se odvozuje od nedalekého lomu, lidově se místo nazývá Lomeček.
Uprostřed kostela stojí hlavní oltář, zmenšená napodobenina Berniniho papežského oltáře u sv. Petra v Římě. Oltář je celý vyřezávaný, dílo řezbáře Wauschera z Lince. Nad ním je zavěšen svatostánek v podobě lucerny, který symbolicky drží na čtyřech bohatých girlandách čtyři andělé. V dolní části svatostánku je uložena Nejsvětější Svátost, nad ní v zasklené schránce je malá soška Panny Marie.
Soška je malá, asi 20 cm vysoká, vyřezávaná z dubového dřeva. V levé ruce drží Dítě Ježíše, v pravé ruce žezlo. Je to věrná kopie Panny Marie foyenské. Vlastnil ji rod Buquoyů v Belgii. Hrabě Karel byl vědec a cestovatel a na svých cestách vozil tuto sošku vždy s sebou. Když v r. 1684 plul z Říma do Španělska, zastihla loď prudká bouře. Hrabě ve velikém nebezpečí slíbil Bohu a jeho Matce, že bude-li zachráněn, postaví na svém českém panství kostel jako projev vděčnosti. Bouře se uklidnila a všichni byli zachráněni. Slib splnil jeho syn Filip Emanuel Buquoy. Základní kámen byl položen r. 1692, se stavbou se začalo až r. 1699, dokončena byla r. 1702 a posvěcena r. 1704. Kostel je zasvěcený Jménu Panny Marie.
Křížová cesta z r. 1933 je vyřezaná z lipového dřeva a je dílem Vojtěcha Kafky z Červeného Kostelce. Sakristie, kůr a kazatelna jsou přistavěny později. Zvonice z r. 1939 je mimo kostel. Budovy naproti kostelu jsou bývalým loveckým zámkem, později sloužícím jako fara, pak zde byla škola pro okolní obce. Dnes slouží budovy jako klášter Kongregace Šedých sester III. řádu sv. Františka.
Do doby Josefa II. sídlili na Lomci poustevníci – Ivanité. Lomec byl oblíbeným místem Julia Zeyera, který sem rád chodíval se svými přáteli Heritesem a Mokrým z nedalekých Vodňan.
Lomec je i dnes oblíbeným místem mnoha poutníků a turistů. Hlavní pouť je zde 12. září (nejbližší neděli) – svátek Jména Panny Marie. Také každou 1. sobotu v měsíci je zde pouť a 13. dne v měsíci je zde tzv. Fatimský den. Lomeček tedy není jen stavebním skvostem nebo místem ticha a procházek. Je živým poutním místem, duchovním srdcem Jižních Čech.